Otevřený dopis: Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí přinese české vědě více potíží než užitku

Otevřený dopis prezidentovi a členům Senátu Parlamentu ČR

Návrh zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí přinese české vědě více potíží než užitku

Vážený pane prezidente, vážení senátoři a senátorky,

obracíme se na Vás ve věci návrhu zákona o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí (sněmovní tisk č. 885), který byl nedávno schválen ve třetím čtení v poslanecké sněmovně a který nyní zamíří k Vašemu posouzení. Návrh zákona představuje nejvýznamnější legislativní úpravu v oblasti české vědy za posledních 20 let a skutečně přináší řadu změn, které by fungování této oblasti zpřehlednily. Bohužel ale obsahuje také několik ustanovení, která by podle našeho názoru měla na vědecké instituce i vědce samotné výrazně negativní dopad. 

Jedním z problematických aspektů návrhu zákona je systém dlouhodobých koncepcí, tak jak jsou definovány v § 4 a 5. Samotná existence koncepcí výzkumných organizací a poskytovatelů je jistě žádoucí a většina organizací tímto typem dokumentu již disponuje, návrh zákona ale vyžaduje, aby koncepce obsahovaly indikátory „pro průběžné monitorování a zhodnocení plnění cílů podpory a hodnocení dopadů“. Obáváme se, že se zde otevírá prostor pro byrokratické řízení vědy, jak ho známe z prostředí administrace projektů financovaných z operačních programů v gesci MŠMT. V oblasti základního výzkumu v těchto projektech mají indikátory nejčastěji podobu počtu vykázaných publikací, přičemž není brán zřetel na to, co je publikováno, a dokonce ani na to, v jakém periodiku publikace vyšly. Důležité je pouze, aby souhlasil jejich počet. Pokud by se měl tento přístup přenést na úroveň výzkumných institucí a poskytovatelů, byla by to pro oblast základního výzkumu naprostá katastrofa. Vědci by byli tlačeni do masové produkce publikací, jejichž kvalita, význam pro daný obor či adherence k základním principům publikační etiky, by se staly zcela vedlejšími kritérii. 

Dalším problematickým aspektem koncepcí je požadavek na soulad koncepcí s národní politikou a proces jejich schvalování a kontroly. To podle našeho názoru ohrožuje principy akademické samosprávy (v kontextu vysokých škol stejně jako Akademie věd) a umožňuje nežádoucí zásahy politické moci do oblasti výzkumu.  Jsme přesvědčeni, že zvláště v oblasti základního výzkumu jsou svoboda bádání a nezávislost na politické moci nutnými podmínkami pro úspěšný rozvoj kvalitního výzkumu. Například současný vývoj v USA bohužel výstižně ilustruje, jak snadno a rychle může dojít k vyhrocení vztahu politických a vědeckých institucí. Trumpova administrativa se snaží například zastavit financování části výzkumu na Harvardu, přestože se jedná o jednu z nejprestižnějších univerzit na světě a zdejší výzkum má nepochybně špičkovou úroveň. Stejně problematická je například i snaha omezit financování NOAA s cílem potlačit výzkum klimatické změny. Domníváme se, že vědecké instituce by měly mít prostor k rezistenci vůči takovým politickým tlakům a měly by k tomu mít odpovídající legislativní oporu. Jsme si samozřejmě vědomi nedokonalostí fungování českých samosprávných výzkumných institucí, ovšem tyto problémy návrh zákona neřeší. 

Druhým problematickým aspektem návrhu zákona jsou změny ve fungování Grantové agentury (GAČR), která poskytuje účelovou podporu v oblasti základního výzkumu. GAČR v současné době realizuje skupiny projektů, které jsou vesměs stabilní ve svých podmínkách a nejsou oborově omezeny - hlavním kritériem hodnocení projektových návrhů je kvalita navrhovaného výzkumu. Podle nového zákona by agentura místo skupin projektů realizovala „programy“, které jsou definovány jako „soubor věcných, časových a finančních podmínek účelové podpory projektů potřebných k dosažení stanovených cílů výzkumu, vývoje, inovací a transferu“. Návrh zákona tedy předpokládá časové omezení programů a zároveň existenci určitých „cílů“. Existuje zde opět obava z otevření prostor pro politické ovlivňování základního výzkumu (programy musí pokaždé schvalovat vláda) a možného oborového omezování této účelové podpory (v rámci stanovení cílů zaměřených pouze pro konkrétní obory). Vzhledem k dlouhodobě neutěšené situaci ve financování českých výzkumných organizací a zejména pedagogické činnosti vysokých škol dnes bohužel GAČR funguje jako doplňkový zdroj financování, bez kterého by se výzkumné instituce rychle dostaly do existenčních potíží. Rozkolísání této podpory může celou oblast výzkumu významně poškodit, aniž by přitom přinášelo nějaké zjevné výhody.

Z výše uvedených důvodů na Vás apelujeme, abyste zákon v současné podobě nepodpořili a vrátili ho k přepracování. České vědě by nová legislativní úprava jistě prospěla, ta by ale neměla otevírat prostor pro zvyšování politického vlivu na výzkumné organizace a především by se měla snažit o snížení byrokratické zátěže vědců. Ti v současné době tráví významné množství svého pracovního času administrativou, což je naprosté plýtvání jejich schopnostmi a finančními prostředky s tím spojenými. Doufáme, že budoucí legislativní změny v oblasti vědy vzejdou ze široké a transparentní diskuse se všemi zainteresovanými partnery.

Za Fórum Věda žije!, z.s.

Michaela Vojtková Trtíková, předsedkyně

Lukáš Dvořáček, místopředseda

Michael Komm, místopředseda

Petr Těšina, místopředseda

Kontakt: forum@vedazije.cz