Kdo byli hodnotitelé ve výzvě OP JAK Špičkový výzkum?

Projektová výzva OP JAK Špičkový výzkum, ve které se nakonec rozdělilo přes 12 miliard korun na 26 velkých projektů o typické velikosti 500 miliónu korun, vzbudila ve vědecké komunitě vzrušené emoce. Kritici ministerstvu vyčítali především podivné podmínky soutěže – byl omezen počet přihlášek za jeden právní subjekt, což znevýhodnilo velké univerzity (celá VŠ je jeden právní subjekt, na AV jsou to jednotlivé ústavy). Podivné bylo i rozdělení bodovaných kritérií – samotná vědecká kvalita projektů byla ohodnocena jen menšinou bodů, zatímco velké bodové dotace byly udělovány za položky, které testovaly spíše schopnosti kreativního psaní žadatelů – soulad s národní RIS3 strategií či popis genderového rozměru výzkumu. Třešničkou na dortu byla bodová dotace za člena výzkumného týmu, který je nebo byl v minulosti vedoucí ERC projektu, což vyvolalo nebývalé (ale často spíše účelové) manévry personalistů na českých výzkumných institucích. Celá projektová žádost byla tak komplikovaná, že bylo prakticky nemožné ji správně vyplnit bez asistence specializovaných firem (a s tím spojených finančních nákladů) a i tak zabrala několik člověko-měsíců práce, kterou by jinak vědci a vědkyně mohli věnovat pravému účelu své profese – vědě. Ačkoliv má tedy výzva ve svém názvu Špičkový výzkum, kvalita navrhovaného výzkumu byla ve skutečnosti až na druhé koleji.

Po zveřejnění posudků odborných hodnotitelů se terčem kritiky stala i kvalita těchto posudků. V některých případech se zdálo, že hodnotitel nebyl expertem v oboru na který se obor zaměřoval, případně že neměl zkušenosti s realizací takto velkých projektů. Tyto spekulace ale nebylo možné ověřit, protože seznam hodnotitelů nebyl veřejný.  V nedávné době jsme ale byli upozorněni, že MŠMT nejspíše vinou nedbalosti a selhání institucionálních kontrolních mechanismů zveřejnilo nejen seznam hodnotitelů, ale i jejich přiřazení ke konkrétním projektům. Na svých stránkách zveřejnilo XLSX soubor s výsledky výzvy, který obsahoval „skryté“ záložky. Použitím excelovské funkce „unhide“ lze ale tyto záložky opětovně snadno zpřístupnit. V českém kontextu se jedná o bezprecedentní selhání ochrany anonymity hodnotitelů, což může mít dlouhodobé důsledky pro získávání kvalitních hodnotitelů do budoucna.

Po získání informace o zveřejnění seznamu hodnotitelů jsme u nich provedli základní OSINT analýzu – tj. profilaci s využitím veřejně dostupných databází (Google Scholar, Linkedin, Web of Knowledge atd), přičemž jsme se zaměřili na afiliaci hodnotitelů a přibližný rok ukončení jejich doktorského studia.  Zkoumali jsme pouze ty hodnotitele, kteří ve výzvě hodnotili alespoň jeden projekt, celkem se jednalo o 54 lidí. Je nutné zdůraznit, že OSINT analýza má vždy omezenou přesnost, u některých hodnotitelů se nám žádané informace nepodařilo dohledat vůbec, nebo jsme našli vícero vědců se stejným jménem – v takových případech jsme započítávali udaje nejvíce seniorního pracovníka. Pokud se nám nepodařilo dohledat rok ukončení PhD studia, tak jsme ho aproximovali rokem první zveřejněné publikace. 

Rok dokončení PhD studia naznačuje senioritu hodnotitele. Předpokládáme, že aby hodnotitel dokázal opravdu kvalitně vyhodnotit návrh projektu, měl by mít sám zkušenost s vedením projektu podobné velikosti (tj. cca 20 miliónů Euro). Toho je prakticky nemožné dosáhnout během postdocu, je to i řádově více, než kolik nabízí projekty ERC, včetně grantů Advanced a  Consolidator (oba mají finanční strop okolo 2 miliónů Euro). Odhadli jsme, že realně by hodnotitel měl mít alespoň 10 let od dokončení doktorátu, aby měl byť hypotetickou šanci mít zkušenost s tak velkým projektem. Většina hodnotitelů toto přibližné kritérium splňuje, s výjimkou 4 lidí. 

Druhým aspektem hodnotitelů byla jejich afiliace. Pocházeli hodnotitelé spíše ze zemí, kterým by se ČR chtěla přibližovat co se týká kvality a prestiže prováděného výzkumu, nebo šlo například o země bývalého východního bloku? OSINT analýza ukázala, že všichni hodnotitelé byli zahraniční, pracující v  zemích EU či Velké Británii. Nejčastěji byli zaměstnání ve Španělsku (7), Řecku a Itálii (shodně 5) dále v Německu a Francii (shodně 4).  Naproti tomu ze Slovenska byl  jen jeden hodnotitel. Celkově se tedy nepotvrdily kuloární informace o tom, že projekty za 500 miliónů korun hodnotili „slovenští postdoci“. Naše OSINT analýza nedokázala posoudit oborovou specializaci hodnotitelů a jejich kompatibilitu se zaměřením jednotlivých projektových návrhů. Toto cvičení nyní mohou provést jednotliví žadatelé.

MŠMT je dlouhodobě kritizováno vědci a vědkyněmi za způsob, jakým rozděluje peníze pocházející ze strukturálních fondů EU na výzkum. Kromě podivně stanovených podmínek pro projektové výzvy jde především o extrémní byrokratickou zátěž spojenou s řešení projektů OP VVV a OP JAK. Provalení seznamu hodnotitelů je v tomto jen pomyslnou třešničkou na dortu. Na druhou stranu se ukazuje, že minimálně v prvním přiblížení byli hodnotitelé vybrání kvalitně – jednalo se ve většině případů o skutečně seniorní vědce a vědkyně. To jestli byli profesně způsobilí k hodnocení konkrétních projektů ale naše analýza identifikovat nedokázala.